Obecné informace

Wu Promotion má tu čest oznámit, že v červnu a červenci 2012 se uskuteční evropské turné zcela nové inscenace klasického eposu pekingské opery Rudý útes v produkci Národního centra múzických umění v Pekingu. Je to poprvé, co se pekingská opera představí v Evropě v takto velkém měřítku. Celá produkce čítající na 160 umělců a členů realizačního týmu bude hostovat na třech nejprestižnějších evropských divadelních scénách včetně vídeňského Burgtheateru, Maďarské státní opery a Národního divadla v Praze. Turné začíná ve Vídni třemi představeními Rudého útesu. 2. června se zde také uskuteční gala večer pekingské opery, na kterém zazní ukázky čtyř klasických děl Na křižovatce, Podzimní řeka, Sbohem, má konkubíno a Perla na duhovém mostku.

Divadelní scény pro toto turné pečlivě vybrala Wu Promotion – všechny jsou to proslulé umělecké scény s bohatou tradicí.

V představení Rudý útes budou diváci moci shlédnout prvotřídní čínský soubor s hvězdami pekingské opery jako jsou Jü Kchuej-č', Li Šeng-su a mnoho dalších. Od doby své premiéry při příležitosti prvního výročí zahájení činnosti Národního centra múzických umění v roce 2008 se Rudý útes dočkal vysokého počtu padesáti repríz v osmi pokračováních, celkem toto představení už v Číně shlédlo více než sto tisíc diváků. Díky neutuchajícímu úsilí realizačního týmu je Rudý útes vytříbeným dílem ve všech ohledech: od scénáře po režii, od zpěvů po choreografii, od jevištní výpravy po návrhy kostýmů. Mnozí fanoušci pekingské opery využijí tuto příležitost a pojedou se svým oblíbeným souborem z Číny až do Evropy, aby dali najevo svou podporu a oddanost pekingské opeře. Evropská šňůra nabízí divákům nejen přímý a blízký kontakt s jejich ikonami, ale taktéž příležitost ponořit se do fascinujícího světa pekingské opery v kulisách historických a kulturních center Evropy.

Wu Promotion je přední soukromá kulturní agentura založená v roce 1991, jejímž cílem je prohlubovat a šířit kulturní výměnu mezi Východem a Západem. Za poslední dvě desetiletí realizovala Wu Promotion množství představení čínských umělců v Evropě, stejně jako šňůry význačných evropských orchestrů a divadelních souborů v Číně. Mezi jinými to byly například počiny jako Velký koncert k čínskému novému roku, jehož premiéra se uskutečnila ve Zlatém sále Musikverein ve Vídni v roce 1998, úplný cyklus Prstenu Nibelungů Richarda Wagnera v podání Kolínské opery na světové výstavě EXPO v Šanghaji roku 2010, Staatskapelle Dresden’s China Tour 2011 nebo Les Grands Ballets Canadiens de Montreal China Tour 2011.
Vstupenky

Burgtheater ve Vídni

29. 6. 2012 20:00 Rudý útes
30. 6. 2012 20:00 Rudý útes
1. 7. 2012 20:00 Rudý útes
2. 7. 2012 20:00 Gala večer pekingské opery
(Na křižovatce, Podzimní řeka, Sbohem má konkubíno a Perla na duhovém mostku)
Cena vstupenek: € 56,-/47,-/38,-/27,-/21,-/15,-/10,-/6,-
Bližší informace: www.burgtheater.at or www.culturall.com
Telefonický prodej vstupenek: +43 1 513 1 513 （pouze kreditní kartou)
Adresa: Dr. Karl Lueger-Ring 2, 1010 Wien, Austria

 

Burgtheater ve Vídni

Po Comédie Francaise je Burgtheater ve Vídni druhým nejstarším divadlem v Evropě. Původní název zněl K. K. Hoftheater nächst der Burg. Burgtheater – společně se svými dalšími třemi scénami Akademietheater, Kasino a Vestibül – má stálý soubor čítající přes osmdesát herců a hereček, což z něj činí jedno z největších evropských divadel. Burgtheater je dnes znám především stálou produkcí vysoce kvalitních uměleckých představení. Dlouhodobě tak sehrává klíčovou roli v německy mluvícím divadelním světě. Každou sezónu navštíví Burgtheater a jeho scény přibližně 400,000 diváků, kteří přijdou shlédnout na osm set představení.

Kromě jedinečného postavení na divadelní scéně hraje Burgtheater důležitou roli jako významné dílo vídeňské architektury 19. století. Úchvatné dekorace interiéru – obzvlášť císařské schodiště malované Gustavem Klimtem, jeho bratrem Ernstem Klimtem a jejich společníkem Franzem Matschem – zachycuje nejen génia jednoho z nejznámnějších umělců světa, ale slouží jako zpodobnění obecných dějin umění, neboť Klimt a jeho přátelé patřili k posledním evropským malířům, kteří dokonale ovládali klasickou malbu.

Konferenciér：Gert Voss

Narodil se 10. října 1941 v Šanghaji. Gert Voss je německý herec a v současné době člen souboru vídeňského Burgtheateru a Komorního divadla.

Gert Voss prožil své dětství v Šanghaji, později na Kostnickém jezeře v Rakousku. Studoval německou literaturu a filologii, anglistiku a zároveň, soukromě, herectví u Ellen Mahlkeové, počemž následovalo jeho první divadelní angažmá.

Po prvních rolích v Kostnici (Burgtheater), Braunschweigu (Staatstheater) a Mnichově (Residenz Theater), jej objevil Hans-Peter Doll, tehdejší ředitel v Heidelbergu. Poté odešel za Clausem Peymannem do Bochumi a krátce poté byl se svou rolí v Kleistově Die Hermannsschlacht pozván na 20. setkání berlínských divadel.

V roce 1986 následoval Clause Peymanna do vídeňského Burgtheateru, kde sehrál mnoho významných rolí: v Shakespearově Richardu III či Kupci benátském, Websterově Vévodkyni z Amalfi, Čechovově hře Ivanov, Ibsenově Romsersholmu, Strindbergově Tanci smrti a mnoha dalších. Během svého angažmá ve vídeňském Burgtheateru pracoval Voss s takovými mistry, jako byli Peter Zade či George Tabori, jenž pro něj dokonce napsal několik svých her: Requiem pro špióna (po boku herce Branka Samarovského), Goldbergské variace a Baladu o vídeňském řízku. Společně s Lucem Bondym z berlínského Schaubühne Voss dále velmi úspěšně spolupracoval na Guitryho Iluzionistovi, s vídeňským Theater an der Josefstadt na Horváthově Figaro se rozvádí, ve vídeňském Burgtheateru and Akademietheateru na Čechovově Rackovi či Shakespearově Králi Learovi. Spolu s Thomasem Langhoffem z vídeňského Burgtheateru spolupracoval na Bernhardově Alžbětě II. a Schillerově Valdštejnovi. S Andreem Brethem z z vídeňského Burgtheateru na Wiliamsově Kočce na rozpálené plechové střeše a s Thomasem Ostermeierem z Akademietheateru na Ibsenově Staviteli Solnessovi.

Z mnoha jeho hostujících angažmá, ať už v Kolíně nad Rýnem či Berlíně, bychom měli zmínit pravděpodobně to nejznámější, a sice hlavní roli v Hoffmannstalově Obyčejném člověkovi na Salzburgském festivalu, které se zhostil po čtyři léta za sebou.

Londýnské The Times prohlásily Gerta Vosse "nejlepším evropským hercem" za rok 1995. Velmi známý Claus Peymann o něm jednou prohlásil: "Gert Voss je herec na vrcholu slávy, jeho schopnosti už přesto dlouhá léta nepřestávají narůstat." A George Tabori o něm poznamenal: "Je to nebezpečný herec v celé své nahotě, hrůzostrašný klaun, rozparáděný býk vypuštěný z klece."

Maďarská státní opera, Budapest

4. 7. 2012 19:00 Rudý útes
5. 7. 2012 19:00 Rudý útes
Cena vstupenek: Ft.13.000,- / 10.500,- / 8.200,- / 4.500,- / 1.300,- / 500,-
Bližší informace: www.opera.hu/en/jegyinformacio
Telefonický prodej vstupenek: +36 1 353 0170
Adresa: H-1061 Budapest, Andrássy Ave. 22.

 

Maďarská Státní opera

Maďarská Státní opera (maďarsky: Magyar Állami Operaház) se nachází v neorenesanční budově v centru Budapešti na bulváru Andrássy út. Pořádá se zde Budapešťský ples v Opeře, společenská událost, jejíž vznik se datuje do roku 1886. Budovu navrhl Miklós Ybl, významná postava maďarské architektury 19. století. Její stavba trvala od roku 1875 do roku 1884 a finančně ji podpořilo město Budapešť a rakousko-uherský císař Franz Josef. Maďarská královská opera (jak se jí tehdy říkalo) byla veřejnosti otevřena 27. září 1884.

Působily zde mnohé slavné světové umělecké osobnosti, včetně Gustava Mahlera (hudební ředitelem v letech 1887- 1891) a Otto Klemperera (hudebním ředitelem v letech 1947-1950). V sedmdesátých letech dvacátého století si stav budovy vyžádal celkovou renovaci, která byla započata v roce 1980 a trvala do roku 1984. Znovuotevření se konalo přesně sto let po původním zahájení činnosti – 27. září 1984.


Národní divadlo v Praze

9. 7. 2012 19:00 Rudý útes
10. 7. 2012 20:00 Rudý útes
Cena vstupenek: Kč 840,- / 740,- / 530,- / 420,- / 210,- / 110,- / 50,-/ 30,-
Bližší informace: www.sop.cz/en/program.html nebo www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=en&dk=program.aspx&ts=V&dod=20120709
Telefonický prodej vstupenek: +420 224 901 448
Adresa: Ostrovní 1, 112 30 Praha 1, Czech Republic

 

Národní divadlo v Praze

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identitu a součástí evropského kulturního prostoru. Je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu. Je živým uměleckým organismem, který chápe tradici jako úkol ke stále novému řešení a jako úsilí o nejvyšší uměleckou kvalitu.

Dnešní podobu Národního divadla tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet – a pod uměleckou správu divadla patří pět scén – Národní divadlo, Stavovské divadlo, Státní opera, Nová scéna a Divadlo Kolowrat. Umělecké soubory opery, činohry a baletu vybírají svůj repertoár nejen z bohatého klasického odkazu, ale vedle domácích autorů se zaměřují i na moderní světovou tvorbu.

Rudý útes

O vzniku operního představení Rudý útes

Zcela nová vlastní adaptace klasické pekingské opery Rudý útes byla uvedena poprvé při příležitosti oslav prvního výročí zahájení činnosti Národního centra múzických umění v Pekingu v roce 2008.

Rudý útes je součástí slavného díla ze 14. století Příběhy Tří říší, jednoho ze čtyř klasických románů čínské literatury, jehož autorem je Luo Kuan-čung. Luo svůj román zasazuje do vypjatých let konce dynastie Chan a do historického období Tří říší. Legendární příběh o bitvě u Rudého útesu vypráví, jak se vládci dvou jižních oblastí, Liou Pej a Sun Čchüan, kníže z Wu, spojili, aby svá území na jih od Dlouhé řeky ubránili před útokem ambiciózního vojevůdce a nejvyššího rádce chanského císaře Cchao Cchaa.

Tento populární příběh byl nesčetněkrát ztvárněn na divadle i na stříbrném plátně, znovu a znovu, přičemž nikdy neztratil své kouzlo a půvab. Nová dramatizace NCMU se vyznačuje hvězdným hereckým obsazením i prvotřídní scénografií a kostýmní výpravou. Kritika po premiéře taktéž vysoce ocenila úchvatné pěvecké árie a pestrost jevištní výpravy.

Na rozdíl od klasické pekingské opery, kde se rekvizity většinou omezují jen na stůl a dvě židle, vytvořil režisér Čang Ťi-kang a scénograf Kao Kuan-ťien v tomto představení bohatou scénu na základě principu vypůjčeného z tradic klasické západní opery. S myšlenkou, že čínská opera by se měla také postupně vyvíjet a využívat i nejnovějších technických vymožeností, aby šla s duchem doby, pokusili se Čang a Kao obohatit scénu s použitím filmových audiovizuálních efektů šitých na míru jevištním potřebám.

Použití nejrůznějších nových uměleckých prostředků a postupů při adaptaci klasického příběhu přitáhlo pozornost mladého publika. Představení tak dokázalo naplnit jeden z předních cílů NCMU, kterým je právě oživit čínskou dramatickou scénu v moderním kontextu, přiblížit se mladé generaci a předat jí něco z čínského kulturního dědictví.

Představení vzbudilo zájem mezinárodního publika v roce 2009, kdy bylo poprvé uvedeno v zahraničí v přenosu na Times Square v New Yorku.

Příběhy Tří říší

Román Příběhy Tří říší napsal Luo Kuan-čung ve 14. století a patří ke čtyřem velkým klasickým dílům čínské literatury. Jedná se o fiktivní výčet nejrůznějších historických událostí v neklidných dobách konce dynastie Chan a období Tří říší, počínaje rokem 169 n.l. a konče znovusjednocením území v roce 280 n.l.

Příběh (zčásti historie, zčásti legenda a zčásti mýtus) zachycuje životy feudálních vládců a jejich služebníků, kteří se pokusili nahradit upadající chanskou dynastii nebo její vládu obnovit. I když román ve skutečnosti sleduje příběhy stovek postav, je zaměřen hlavně na tři mocenská centra, která povstala ze zbytků chanské dynastie a později vytvořila tři říše Wej, Šu a Wu. Příběh popisuje zápletky, bitvy, intriky a boje o nadvládu mezi těmito územími trvajícími téměř celé století.

Román Příběhy Tří říší poskytuje čtenářům vhled do čínského vnímání dějinného běhu jako cyklu. Slavné úvodní řádky románu tento pohled shrnují takto: "Je obecnou pravdou tohoto světa, že dlouho rozdělené se jistě spojí a dlouho spojené bude bezpochyby rozděleno."

Synopse

V zimě třináctého roku vlády éry Ťien-an císaře Siena dynastie Chan (208 n.l.) se mocný vojevůdce Cchao Cchao rozhodl obsadit území na jih od Dlouhé řeky. Když se tato zpráva roznesla po zemi, civilní úředníci království Wu se chtěli podrobit, zatímco velitelé prosazovali boj. Vládce Wu, Sun Čchüan, se za podpory Ču-ke Lianga, Čou Jüho a Siao Čchiao, kteří byli odhodláni obětovat své životy v boji za svou vlast, po krátkém váhání nakonec rozhodne spojit síly s Liou Pejem, aby společně porazili Cchao Cchaa. Rozhodující bitva se odehraje u Rudého útesu, kde je Cchao Cchaova armáda poražena a donucena stáhnout se na sever.

Klasické scény

Dějství první: Je zosnováno vojenské tažení

Je zima třináctého roku vlády Ťien-an císaře Siena dynastie Chan, rok 208 n.l.
Císař Sien si společně se svými ministry a hodnostáři vyjeli k Terase broznového páva, kde si za doprovodu hudebníků, tanečnic a akrobatů užívají dobrého jídla a pití.

Vtom přijíždí Cchao Cchao. Uctivě zdraví Syna nebes a odzbrojí všechny možné protesty ze strany ministrů. Chce, aby jej císař vyslal na vojenské tažení na jih od Dlouhé řeky, aby podrobil celé podnebesí a sjednotil říši. Císař je zastrašen Cchao Cchaovou mocí a vydává edikt o vojenské výpravě na jih.

Bezprostředně po vyhlášení císařského výnosu začne Cchao Cchao jednat. Sežene armádu čítající osm set třicet tisíc pozemní i námořní pěchoty, a v jejich čele okamžitě vyráží na jih proti Sunovi a Liouovi, aby získal jižní oblasti.

"Já, Cchao Cchao, na koni uháním dobou neklidnou,
pokořil jsem Tung Čuoa,
obelstil Lü Pua a vyčistil zem svou,
teď na jih od Dlouhé řeky táhnu,
podrobit celé podnebesí pod naši vládu."

——Cchao Cchao

  

Dějství druhé: Řečnické klání

Vzálené hřmění bubnů oznamuje příchod Cchaových oddílů k hranici Východního Wu. Zpráva se rychle šíří a ministry a hodnostáře u dvora zachvacuje panika.

Začíná se vášnivě diskutovat o tom, zda-li je lépe se bez boje vzdát, což prosazují civilní úředníci v čele s Jü Fanem, nebo válčit, to je názor většiny generálů a velitelů.

Dispuaci přerušuje jasný zvuk gongu. Do sálu vchází generál Ču-ke Liang a přináší návrh, aby se vládce Wu, vévoda Sun Čchüan, spojil s Liou Pejem a společnými silami se postavili silnému nepříteli.

Návrh mezi přítomnými hodnostáři znovu rozdmýchává řečnické klání. Ču-ke Liang sebevědomě označuje Cchao Cchaovu miliónovou armádu za hordu obtížného hmyzu a upozorňuje na fakt, že vojáci nejsou zvyklí na místní podnebí a navíc budou po namáhavém pochodu vyčerpaní. Tento argument vzbudí nadšené ovace generálů, zatímco civilní úředníci jsou zaražení, už nemají co říct.

Když se Ču-ke Liang odebírá do hostince k odpočinku, Sun Čchüan se stále nedokáže rozhodnout a chce se poradit s generálem Čou Jüm. V tu chvíli k Sunovi přistupuje lstivý Jü Fan a našpetá vládci, že Čou Jü je rozhořčen a nemocen, protože Cchao Cchao šíří, že se touží "na jihovýchodě zmocnit sester Čchiao". Vévodou Sun Čchüanem cloumá vztek.

"Z Ťiang-sia plul jsem přímo do Čchaj-sangu,
vystoupil na břeh a vstoupil ke dvoru.
Chci svými schopnostmi pochyby rozptýlit,
ke společnému boji vévodu z Wu přesvědčit."

——Ču-ke Liang

  

Dějství třetí: Spojenectví je uzavřeno

V sídle vojenského prefekta připravuje Siao Čchiao pro svého manžela Čou Jüho jeho oblíbená jídla a dobré pití, aby jej potěšila.

Na návštěvu přichází Jü Fan, který chce pod rouškou přátelství a zdvořilosti zasít mezi manžele podezření a svár. Tvrdí, že Siao Čchiao je pravou příčinou Čou Jüho potíží. Když to Siao Čchiao slyší, je natolik otřesena, že omdlí.

Siao Čchiao nemůže zapomenout na Jü Fanova slova a trápí se. Rozhodne se obětovat svůj život pro dobro a čest svého manžela. Naštěstí Čou Jü její úmysly včas odhalí. V následném duetu Siao Čchiao a Čou Jüho zaznívá hluboké porozumění a oddanost milující ženy svému muži.

Jejich duet zaslechnou Vévoda z Wu Sun Čchüan, Ču-ke Liang, Lu Su a další, kteří stojí za dveřmi. Hluboce dojatý vládce státu Wu se rozhodne spojit své síly s Liou Pejem, vládcem státu Šu, a společně vzdorovat Cchao Cchaovu útoku. Genrálové Čou Jü a Ču-ke Liang jsou oba vynikající stratégové a vojevůdci a jednomyslně se shodnou i na plánu "útoku ohněm".

"Když budeš prosazovat mír, řeknou, že ze strachu,
když budeš chtít bojovat, řeknou, že pro ženu,
v těžké chvíli, kdy nelze nalézt cestu dobrou,
jen má smrt zachrání teď čest nás obou."

——Siao Čchiao

  

Dějství čtvrté: Vyjíždka na řece přinese šípy

Na severním břehu Dlouhé řeky uprostřed osvětleného tábora si Cchao Cchao se svými generály dopřávají bohatou hostinu. Mezitím se na druhé straně řeky Čou Jü a Ču-ke Liang vydávají na projížďku po řece. Když se blíží k Cchaovu ležení, začne Čou Jü hrát na citeru. V mlze se zvuk strun nese po řece a zní jasně a krásně. Cchao Cchao popíjí a raduje se, že jim Čou hraje k jejich hodování.

Čou Jü a Ču-ke Liang přitom zosnovali léčku: za jejich loďkou se na řeku vydaly dvě řady rychlých džunek a pod rouškou mlhy se blíží k severnímu břehu. Cchao Chao je podezíravý, ale v husté mlze nechce zbytečně riskovat. Když uvidí, že Čou Jü se na přídi loďky postavil a slyší bubnování, rozzlobí se a přikáže všem lučištníkům vystřelit deset tisíc šípů. Déšť šípů se snese na řeku s džunkami a vojáci státu Wu sborově zvolají: "Děkujeme, nejvyšší ministře, za vaše šípy!" Cchao Cchao pochopí, že se stal obětí léčky, ale už je pozdě litovat.

"V honbě za jelenem soupeří udatní mužové.
Kdo zvítězí a převezme v podnebesí vládu?
Podívejte dnes, vojáci se jak mraky stahují u Rudého útesu.
Dlouhá řeka se valí východním směrem,
kolik hrdinů upadne v zapomění,
jen mé jméno bude zapsáno do dějin!"

——Cchao Cchao, Ču-ke Liang a Čou Jü

Dějství páté: Připraveni k bitvě čekáme na vítr

Díky tomu, že "získali" deset tisíc šípů od Cchaových oddílů, mají teď spojenci dostatek munice k boji. Ve vojenském táboře Wu u řeky zavládla veselá nálada. Vojáci přenášejí šípy nebo pokračují ve výcviku za dohledu Čou Jüho a Ču-ke Lianga, kteří stojí na terase a vše pozorují.

Siao Čchiao přijíždí s místními ženami a vezou ošacení pro armádu. To vše povzbudilo vojenské hodnostáře a celé vojsko se s o to větším nadšením cvičí v boji. Čouův úsměv však odvál silný severozápadní vítr, který bez přestání duje. "To ne...!" vykřikne Čou Jü zděšeně.

Ču-ke Liang moc dobře ví, co generála Čou trápí: "Abychom Cchaovy oddíly porazili, potřebujeme sílu ohně. Vše je připraveno, chybí už jen východní vítr!" I přes tyto neblahé okolnosti však Ču-ke Liang zůstává pevný ve svém přesvědčení a říká Čou Jümu, že do tří dnů začne jistě vát východní vítr.

"Generále Čou, drahý Lu, nevěšte hlavy,
Nebesa a země mi tajné poselství seslaly.
Připravte jen síru, otepi a rákos,
do tří dnů bude vítr jistě stát při nás."

——Ču-ke Liang

  

Dějství šesté: Oheň zachvátí Rudý útes

Cchao Cchao byl sice mocný a sebevědomý vojevůdce, ale moc dobře si uvědomoval smrtící slabinu své strategie spojených lodí: "...spojení kovovými řetězy je sice pevné, ale pokud nepřítel zaútočí ohněm, lodě nerozpojíme. Stačí, aby vzplála jedna, a za chvilku lehnou popelem všechny." V okolo stojících velitelích by se při těch slovech krve nedořezal. Cchao se však jen sebejistě směje: "Pohleďte na třepotající se plachty! Kdo kdy slyšel, že by uprostřed zimy zavál jižní vítr?"

Jen to dořekne, vítr znenadání změní směr a silně se opře do plachet z druhé strany, až hlavní plachta pleskne Cchao Cchaovi rovnou do tváře. Cchao strachy zbledne. To už se na horizontu objevila vzdálená načervenalá čára, stále zářivější, jak se s větrem v plachtách rychle přibližují ohnivé lodě státu Wu plně ložené sírou.

Čou Jü a Ču-ke Liang v čele svých oddílů se za válečného ryku ženou vpřed a v mžiku je Cchaova flotila v plamenech, celé ležení Cchaovy armády prudce plane, krev raněných vojáků a koní zabarvuje Dlouhou řeku i oblohu do ruda. Na sklonku dne jsou Cchaovy oddíly na hlavu poraženy, jen Cchao Cchaovi se podaří pod ochranou několika svých věrných uprchnout.

Na počest slavného vítězství spojených vojsk Sun Čchüana a Liou Peje je uspořádána
velkolepá hostina. Ču-ke Liang je viděn na skalním výběžku Rudého útesu,
jak běsnící Dlouhé řece obětuje víno.

"Plameny spálily na troud Cchaovy lodě,
krev miliónu vojáků zabarvila říční vody rudě.
Jeho odvážné sny odnesl valící se proud do dálky,
jen příběh bitvy u Rudého útesu přetrvá tu navěky."

——Čou Jü a Ču-ke Liang

  

Epilog:

"Západně od starého valu se oblaka dýmu a popela valí,
u Rudého útesu vlny jak hora oblohu kalí,
kolik udatných mužů pohřbily vlny v zapomnění,
jen hory a řeky tu navěky zůstávají."

Velké císařské jeviště

Dějství první:

Kaskády Terasy bronzového páva tyčí se do výše
v celé své kráse a nádheře
s prvky starodávné architektury dynastie Chan.

  

Dějství druhé:

Řečnické klání se skrývá
v poklidné, tiché atmosféře.

  

Dějství třetí:

Závěsy ze zeleného bambusu,
hrdina a kráska,
trocha jižanské atmosféry
na prahu mezi životem a smrtí
Siao Čchiao projeví vnitřní úzkost.

Dějství čtvrté:

Drobná loď se lstí postaví válečné lodi.
Nesčetné džunky pomalu projíždějí mlhou.
Bohatýři hovoří a smějí se na palubě.

  

Dějství páté:

Desetitisíce vojáků při cvičení.
Stovky praporců pleskajících ve východním větru.

  

Dějství šesté:

Řetězy spojené lodě v plamenech.
Nekonečné zástupy Cchaových vojsk pohltí ohnivé peklo.
Bitevní scéna probíhá v útrobách jeviště.
V důsledku šířících se plamenů je terén rozdělen na tři části.

Epilog:

Nekonečný říční proud žene se na východ,
ve vysokých vlnách Dlouhé řeky
zmizeli všichni ti udatní mužové minulosti.

    
Obsazení

V hlavních rolích

Jü Kchuej-č' v roli Ču-ke Lianga
(generála a vojenského poradce vládce Liou Peje/ lao šeng – role staršího muže)

Jü Kchuej-č' patří mezi nejznámnější a nejuznávanější umělce pekingské opery v současné Číně. Působí ve funkci viceprezidenta a uměleckého ředitele Čínského státního souboru pekingské opery. Celá jeho kariéra se vyznačuje především neustálým zdokonalováním jevištní techniky a projevu. Ačkoliv je zapřisáhlým stoupencem žánrových tradic, usiluje také o další vývoj a inovaci. V jeho obsáhlém repertoáru najdeme klasická díla jako Hrdinové rodiny Jang, S'-lang na návštěvě matky, Sebevražda zlatou cihlou, Kančí les, Generál se usmiřuje s ministrem či Celá řeka zrudla, dále nových historických děl jako Královská choť tchangské dynastie, Jüan Čchung-chuan, Vzestup a pád broskvového praporu, Mej Lan-fang, Na cestě k západnímu spoji či Spřízněné duše, a v neposlední řadě zcela nový epos vytvořený v rámci NCMU, pekingská opera Rudý útes.

Li Šeng-su v roli Siao Čchiao
(Čou Jüho ženy/ tan – ženská role)

Li je významnou pěvkyní pekingské opery. Stojí v čele prvního souboru Čínské národní pekingské opery. Li se vyznačuje propracovaností zpěvu a silnou technikou v bojovém umění. Kromě přirozeně půvabného jevištního vystupování je známá také velkým smyslem pro detail. V jejím repertoáru najdeme klasická díla jako Opilá kráska, Sbohem má konkubíno, Mu Kuej-jing se ujímá velení, Paní Bílý had, Sia Jao-chuan či Příběh ve stínu vrby. Mimoto se zúčastňuje i představení nových historických balad jako je Na cestě k západnímu spoji, Spřátelené duše a zcela nový operní epos Rudá skála.

Po celou svou kariéru vytrvale pokračuje v tradici hereckého projevu mistra pekingské opery Mej Lan-fanga, jejímiž zásadami jsou umírněnost, klid, sebeovládání, subtilnost. Přesto usiluje o svůj vlastní styl, řídi se intuicí a vyhýbá se imitaci zavedených stylů. Jedinečností svého jevištního projevu sklízí obecné uznání diváků i kritiky. Li Šeng-su je považována za jednu z nejnadanějších a nejslavnějších žaček školy Mej.

Čang Ťien-feng v roli Ču-ke Lianga
(generála a vojenského poradce vládce Liou Peje/ lao šeng – role staršího muže)

Čang ťien-feng je členem souboru Divadla pekingské opery. Patří mezi druhou generaci stoupenců školy Si (Siao-pao) a je rovněž absolventem postgraduálního studia pro mladé talenty na Národní akademii čínského divadleního umění. V roce 2000 se stal žákem Ou-jang Čung-siho, který je přímým následovníkem Si Siao-paa. Studoval také pod vedením takových mistrů jako jsou Li Pao-čang, Čang Žung-pchej, Wang Š'-sü a Čchen Č'-čching. Má krásnou tvář, jeho zpěv je impozantní, a na jevišti se dokáže pohybovat s přirozenou elegancí a grácií.

Ztvárnil role v představeních jako například: Město císaře Paj, S'-lang na návštěvě matky, Rudý hřebec, Ztráta průsmyku Ťie-tching - Lest prázdného města - Poprava generála Ma Su, Boj s Tchaj-pchingy, a Bubnováním spílat Cchaovi a další.

V roce 2005 získal hlavní cenu v Národní televizní soutěži mladých umělců pekingské opery CCTV.

Tou Siao-süan v roli Siao Čchiao
(žena Čou Jüho/ ženská role tan)

Tou Siao-süan vyniká v rolích tan, v nichž následuje principů školy Mej. Je členkou souboru Divadla pekingské opery. Studovala pod taktovkou takových mistrů pekingské opery, jakými jsou Li Chuej-fang, Meng Siang-žung, Liou Siou-žung, Li Wej-kchang, Wang Č'-ci či Kuan Ťing-lan. V roce 2007 se stala studentkou Tu Ťin-fang, špičkové umělkyně na poli pekingské opery.

Do jejího repertoáru patří mimo jiné: Paní Bílý had, Si Š', Opilá kráska, Sie Jao-chuan, Mladý fénix ve výškách se vznáší a Tři výprasky Tchao San-čchun. Na šestém ročníku Festivalu pekingské opery pořádaném CCTV získala druhé místo, když se bravurně zhostila role ve hře Šest historií prchavého života, která získala hlavní cenu za výjimečný počin na jedenáctém ročníku Festivalu čínského dramatu.

Wang Jüe jako Cchao Cchao
(nejvyšší rádce chanského císaře Siena/ ťing – role s líčenou tváří)

Wang je špičkový mladý umělec Divadla pekingské opery provincie Šan-si. V roce 1991 byl přijat do Che-pejské umělecké školy a již v roce 1997 se stal stálým členem souboru Divadla pekingské opery provincie Šan-si. Vystudoval právě hru rolí s líčenou tváří ťing. Wangův repertoár zahrnuje mimo jiné Popravu člena královské rodiny, Město Čchi-sang, Li Kchuej na návštěvě matky, Zkrocení pátého draka a Prohlídka královské hrobky. Získal cenu Zlaté obrazovky a byl jedním z finalistů pátého ročníku celostátní soutěže pro mladé herce pekingské opery CCTV v roce 2005.

Li Chung-tchu v roli Čou Jüho
(generál Východního Wu / siao šeng – role mladého muže)

Li Chung-tchu patří zcela jistě k nejváženějším hercům pekingské opery dneška. Je významným představitelem role siao šeng školy Je. V současné době zastává Li funkci vedoucího a hlavního herce Mej Lan-fangova souboru pekingské opery působícím v rámci Divadla pekingské opery. Jako absolvent postgraduálního studia pro mladé talenty na Národní akademii čínských divadelních umění získal od Ministerstva kultury titul vynikající expert a od Státní rady obdržel zvláštní vládní grant. Li je nebývale nadaným a úchvatným zpěvákem s přirozeně klidným jevištním vystupováním. Má neuvěřitelně zvučný, jasný a krásný hlas. Je všeobecně považován za jednoho z nejlepších představitelů role siao šeng školy Je vůbec. Svým velmi propracovaným zpěvem a perfektní technikou bojových umění stvrzuje nejlepší tradice školy Je. Za svou pěveckou dráhu byl již několikrát oceněn, především První cenou na Národní soutěži mladých operních pěvců a divadelní cenou Květ slivoně.

Tvůrčí tým:

Dramatik: Cchaj Fu-čchao


Hlavní režisér: Čang Ťi-kang

Čang Ťi-kang je význačným představitelem současné čínské choreografie, režisér a pedagog. Je prezidentem Umělecké akademie ČLA, místopředseda Asociace čínských tanečníků, předseda Výboru pro tradiční čínská umění a má i další významné funkce. Čang prokázal svůj talent jako druhý režisér zahajovacího a závěrečného ceremoniálu pekingské Olympiády v roce 2008 a jako první režisér zahajovacího a závěrečného ceremoniálu Paralympijských her. Dále se zhostil role prvního režiséra velkého hudebně-tanečního eposu Cesta k obrození vytvořeného k 60. výročí založení Čínské lidové republiky.

Za svou kariéru dokázal Čang zinscenovat přes sedmdesát rozsáhlých gala představení národního formátu a pět set tanečních vystoupení jako například Tisíciruká Bódhisattva či Žlutá země. Jeho dílo dále zahrnuje taneční dramata Divoká zebra či Hrst jujub, muzikál Bílý lotos, pekingskou operu Rudý útes, stejně jako hudebně-taneční představení Můj sen, hudebně-taneční eposy Pro spravedlnost a mír, Cesta k obrození, Svorně spolu a mnoho dalších.

Čangovo dílo se představilo ve více než sto zemích světa a získalo mnohá ocenění na mezinárodních soutěžích spolu s více než padesáti hlavními cenami v Číně.

Čang je také vysokoškolským profesorem, vyučuje na Pekingské univerzitě, Univerzitě Tsinghua, Vysoké škole národní obrany a Čínské akademii múzických umění. Jeho přednášky si vyslechli studenti nejen po celé Číně, ale i ve dvaceti zemích světa. Jeho publikace, zvláště pak Čang Ťi-kangovy reflexe o umění: Omezení jako domov talentů, mu vysloužily vynikající kritiku.

Slovo režiséra

Toto je moje vůbec první zkušenost v roli režiséra pekingské opery.
Do tohoto pro mě zcela nového uměleckého žánru jsem se ovšem pustil s nemalým odhodláním.
A nyní zjišťuji, že mně jeho nevýslovná krása bere dech…
Pekingská opera zná jediného rivala: skutečnost, že nástrahy a překážky leží jen a pouze v dramatickém světě pekingské opery samé.
V pekingské opeře se i ten nejnapínavější příběh odvíjí s přirozenou jednoduchostí…
Milí diváci, otevřte své oči, uši, ale hlavně svá srdce, jen tak se totiž můžete z pekingské opery skutečně těšit a vnímat její krásu.
Buďte vítáni na představení, kde se před Vašimi zraky odehraje nelítostný boj na Rudém útesu.

Supervize produkce: Teng I-ťiang

Teng I-ťiang zastává post viceprezidenta a tiskového mluvčího NCMU. Dále je členem rady Čínské asociace tanečníků, místopředseda Čínské společnosti pro studium hudby a bývalý náměstek ředitele Pekingské taneční akademie. Podílel se na mnohých tanečních představeních, choreografii a režírování tanečních dramat, oper a gala představeních. Jeho scénáře a práce na tanečních dramatech mu získaly více než deset státních cen.

V posledních letech se Teng věnuje práci univerzitního profesora na několika univerzitách, působí také jako vedoucí postgraduálních programů a badatel ve svém oboru.

Hudba a zpěvy: Ču Šao-jü
Ču Šao-jü je v Číně velmi uznávaným skladatelem a hudebníkem se zvláštním zájmem o čínskou operu. Je členem výkonné rady Čínské divadelní asociace a Čínské asociace hudebníků. Za dobu své třicetileté činnosti na poli hudební tvorby jasně ukázal, jak úspěšný může být střet tradiční pekingské opery s tradiční lidovou hudbou, moderní západní melodií i lokálními operami. Vytvořením nesčetných neotřelých nápěvů a hudebních figur se zásadně podepsal na vývoji tradiční čínské opery. Jeho dílo získalo mnohé státních ceny v oblasti kultury, včetně ocenění za významný kulturní počin, za kompozici a jiné.

Výkonný režisér: Š' Chung-tchu
Š' Chung-tu je bývalým ředitelem Divadla pekingské opery, náměstek generálního tajemníka Čínské divadelní asociace a známý režisér pekingské opery.

Po absolvování Pekingské divadelní akademie – obdržel diplom z hereckého projevu pekingské opery – se stal členem oddělení režie Národní akademie čínských divadelních umění. Jako režisér se zhostil děl jako: Ne Čan (s Pchej Jen-ling v hlavní roli), Mej Jün (s Mej Pao-ťiou v hlavní roli), Vzpomínka na 1644, Turandot (ve spolupráci s Lin Čao-chua), Princezna Kvítko (opera kchun), Ohlasy v nebi (s Pchej Jen-ling v hlavní roli). Za své režisérské výkony získal mnohá ocenění.

V roce 1977 odjel do Japonska studovat tradiční japonské drama. Tuto zkušenost zaznamenal ve svém díle Divadelní zkušenost v Japonsku a také v příspěvku na mezinárodním semináři věnovanému památce mistra divadla Nō Zeamiho.

Vedoucí jevištní výpravy: Kao Kuang-ťien
Kao vystudoval na katedře jevištní výpravy Ústřední divadelní akademie v roce 1988. Tentýž rok byl jedním ze dvou vítězů druhého ročníku Ceny akademie. Kaova tvorba byla představna na Pražském quadriennale scénografie (PQ) v letech 1999 a 2011, a také na World Stage Design v roce 2009 (WSD 2009). Jako držitel několika Skvostných cen za scénografii udílených Ministerstvem kultury ČLR byl pozván, aby navrhl pavilón Shenzhenu v rámci části věnované nejkvalitnějším urbánistickým řešením na EXPO 2010. V současné době zastává Kao pozici Vedoucího jevištní výpravy na NCMU.

Mezi jeho nejdůležitější díla patří:

Turandot (1997, Teatro del Maggio Musicale Fiorentino, Florencie, Itálie; 1998, Císařský chrám předků, Zakázané město, Peking; 2008, NCMU, Peking Rigoletto (1993), Nekonečná prérie (1995), La Traviata (2001), Sázka na život (2004), Kouzelná flétna (2009), Vesnický učitel (2009), Das Waisenkind (2011), taneční drama Tun-chuang, můj vysněný domov (2000), Milostný příběh v císařských zahradách (2001), Marco Polo (2010), Rudý útes (2008).

Osvětlení: Wang Žuej-kuo
Wang absolvoval studium na katedře jevištních technik na Šanghajské divadelní akademii. Jako hlavní osvětlovač se podílel na zahajovací ceremonii pekingských Paralympijských her v roce 2008 a spolupracoval v tomto oboru na mnohých velkoformátových tanečních a divadelních produkcích jako například Hrst jujub či Pavilón pávů. Jeho práce byla nesčetněkrát oceněna.

Návrh kostýmů: Sung Li
Sung Li je kostýmní návrhářkou Souboru zpěvů a tanců politického oddělení ČLA. Podílela se na realizaci mnohých kulturních megaprojektů, divadelních a tanečních představeních. Její tvorba byla na nejrůznějších soutěžích v Číně nesčtněkrát oceněna v kategorii "nejlepší kostýmní návrh".

Návrh kostýmů: Pcheng Ting-chuang
Pcheng Ting-chuang vyučuje kostýmní návrhářství na Národní akademii čínských divadelních umění. Jako kostýmní návrhářka se podílela na mnoha uměleckých produkcích, mimo jiných i Hrbatý ministr Liu, Turandot, Princezna Wen-čcheng, Dobytí města Lu, Čeng Che se plaví na západ. Její dílo získalo mnohá důležitá vyznamenání v oboru kostýmního návrhářství.

Štáb:
Producent: Čchen Pching
Dramatik: Cchaj Fu-čchao
Režie: Čang Ťi-kang
Hudba: Ču Šao-jü
Výkonný režisér: Š' Chung-tu
Vedoucí jevištní výpravy: Kao Kuang-ťien
Návrh kostýmů: Sung Li , Pcheng Ting-chuang
Osvětlení: Wang Žuej-kuo, Čang Čuo
Dirigent: Wang Jung-ťi
Nástroje: Jang Naj-lin, Sü Siao-ming, Wen Čung-ťia, Wu Šeng

Supervize: Li En-ťie, Teng I-ťiang
Producenti: Li Č'-siang, Čou Tchie-lin
Výkonný prducent: Kuan Po
Koordinátoři produkce: Ču Che, Li Je
Asistenti produkce: Čchen Wen-ťie, Liou I, Liou Je, Je Čching
Asistenti jevištní výpravy: Li Pin, Čao Siao-jü
Asistent hudby: Jüan Pcheng
Choreografie: Čchen Čching
Oživení choreografie: Šang Ťün-žuej
Klapka: Lan Kung-sin

Posádka technické režie: Cchaj Siao-lung, Čaj Kang, Šen Ťia-sin

Vedoucí technických řešení: Kuan Ťien-po
Jevištní technici: Li Čching, Sü Siao-kang, Čchen Lung
Koordinátor jevištní výpravy a techniky: Li Pin
Asistent kooridnátora jevištní výpravy: Čou Lin
Koordinátor jevištních přístrojů: Žao C'-čching
Koordinátor osvětlení: Čang Wen-ťiang
Provoz osvětlení: Čang Čuo
Technik osvětlení: Čeng Jung-fa
Vedoucí kostýmní výpravy: Pcheng Čung-lin
Koordinátoři kostýmní výpravy: Ning Fang-kuo, Šun Chaj-sung
Kostýmní manažeři: Jü Che, Kuo Čchun-chuej, Čang Čcheng-li
Koordinátor zvuku: Wang Pin
Zvukové efekty: Wang Lej
Technici zvuku: Žung Chua, Li Ťin
Rekvizity: Cuo Wej-čchen, Čang Li-pchej
Výtvarník scén: Li Ming
Výroba forem: Jüan Wen-pin
Helmy: Liou Süe-li, Sü Lin, Jing Jü-tchien, Wang Fu-jung
Sanyi: Ku Čchüan-fu
Make-up: Tung Š'-chua, Kao I-wej
Jevištní posádka: Cou Čchun-laj, Čang Sin-kuo, Chu Čchiung-ťien, Che Čchang-kuej, Ťiang Cheng, Čcheng Chaj-nan, Li Liang, Tung Li
Titulky: Ma Tao

Mediální koordinátoři: Ču Ťing, Žen I, Wu Wen-tching, Wen Tchien-i
Mediální design: Li Siao-fan, Paj Jang
Český překlad: Zuzana Li
Dokumentace: Kao Chung, Wang Siao-šuang

Obsazení:
Ču-ke Liang Jü Kchuej-č', Čang Ťien-feng |  Cchao Cchao Wang Jüe |  Čou Jü Li Chung-tchu
Siao Čchiao Li Šeng-su, Tou Siao-süan |  Sun Čchüan Čchen Ťün-ťie |  Lu Su Tu Če
Čang Čao Ču Čchiang |  Jü Fan Chuang Po-süe |  Pu Č' Chuang Jen-čung
Süe Cung Čang Kchaj |  Císař Su Cchung-fa |  Chuang Kaj Meng Sien-tcheng
Sung Šang-siang Čang Šu-ťing |  Mej-siang Čchen Čang ia |  Opona Čang Sü-žan
Strašák Cchao Jang-jang

Hlavní píseň: Wang I-ke
Tanečníci, generálové oddílů Východního Wu a Cchao Cchaa, místní ženy,
císařské konkubíny, vojáci a obyčejní lidé jsou ztvárněni herci Divadla pekingské opery.

Orchestr pekingské opery:
Hlavní bubny:
Su Kuang-čung, Ťin Chuej-wu
Ťing-chu: Čang Šun-siang, Wang Fu-lung
（výše zmínění jsou umělci prvního stupně）
Er-chu: Čen Žuej-fen
Jüe-čchin: Li Süe-ťüan
Pandora: Aj Cao-šeng
Ta-jüan: Ťiang Čchi
Čung-jang: Ting Žuej


Šeng: Nie Jün-lej
Pchi-pcha: Čao Sin
Percuse: Wang Chaj-ťün, Sun Jü, Wang Sung-chaj, Wang Wej
Suo-na: Sun Jün-kang
Čeng: Šang Ťing-ja
Basový buben: Chu Čchiou-jüe
Basová kytara: Liou Čchi-chan

Jevištní tým:
Pcheng Čung-lin, Sun Chaj-sung, Jü Che, Kuo Čchun-chuej, Čang Čcheng-li, Liou Süe-li, Sü Lin, Jing Jü-tchien, Čao Šuang-si, Tung Š'-chua, Kao I-wej, Čang Li-pchej, Kuej Čchüan-fu, Wang Fu-jung

Uvádí:
Národní centrum múzických umění

Produkce:
Národní centrum múzických umění
Divadlo pekingské opery

 

Dovolte, abychom co nejsrdečněji poděkovali paní Li za její skvělou práci při překladu programové brožury do češtiny.